Expozice
Expozice dřevěného porculánu
Dřevo hrálo v dřívějších dobách výsadní roli v životě držkovských občanů. Držková byla odjakživa nesmírně chudým krajem. Ne nadarmo se říkalo, že je zde „konec chleba a začátek kameňa“, protože chudá políčka, posetá balvany, neposkytovala výživu ani pasekářům, natož lidem z vlastní obce. Proto, oč Držkovjany připravila chudá pole, to jim musely vynahradit hory. Díky rozlehlému katastru obce, který je z velké části tvořen lesy, se v Držkové, podobně jako v dalších okolních obcích Podřevnicka, rozvinula podomácká výroba dřevěného nářadí a náčiní, lidově také zvané dřevěniny. Učitelé a faráři, tedy jediná inteligence, která se v obcích nacházela, až ctnostně nazývala tyto lidové výrobky dřevěným porculánem. Ovšem nesmíme si přestavovat nějaké dílny, nebo manufaktury. Každý výrobce, ať už měl práci se dřevem jako hlavní zdroj obživy, nebo jen jako sezónní přivýdělek, pracoval venku před stavením. Jen když byla krutá zima nebo nepohoda, stěhoval se do kůlny nebo přímo do světnice. Se dřevem pracoval nejen otec, ale do výrobního postupu byly zapojeny děti, ba i hospodyně. Každý dělal tu část výrobního postupu, na kterou fyzicky a zručně stačil.
Jak už bylo zmíněno, hlavním zdrojem materiálu byly držkovské hory. Stromy si většinou vybíral každý výrobce sám, protože ze zkušeností, které se dědily z otce na syna, už poznal dřevo i „nastojáka“ (tj. přímo na rostoucím stromu), zda bude na výrobu vhodné a zda půjde lehce opracovat a štípat. Nejčastěji bylo používané dřevo bukové (na lopaty, lopatky šustáky, dénca), smrkové (na šindely a v bednářství), lipové (na troky, kadlby), jasanové (na výrobu vidlí, lepáků), ale i jiné. Důležité byly také samozřejmě nástroje na opracování dřeva. Před průmyslovou výrobou některých nástrojů všechno potřebné nářadí vyráběl místní kovář. Přesto zůstalo mnoho typů nástrojů, které strojově nikdy vyráběny nebyly. Podle způsobu, jak na nástroje lidská ruka působí, je můžeme rozdělat do několika skupin: nástroje, na které působí člověk úderem (různé sekery, dláta, také motyčka kopačka, krňa), tahem (nejrůznější pily a pilky, pořízy různých tvarů a velikostí, škobly, škrabky, šindelářské výstruhy, hoblíky), rotací (točáky, nebozezy, soustružnické nože). Kromě kovaných železných nástrojů se používaly dřevěné šablony, kružidla, přichycovadla a za vůbec nejdokonalejší a dosud stále nenahraditelný nástroj/pomůcku, používanou téměř při každém výrobním postupu, je považována dřevěná stolice zvaná také strýc. Tato „stolica“ sloužila k přidržování a upevňování obráběného výrobku.
A co všechno se dříve v Držkové vyrábělo? V zemědělství byste se dříve neobešli bez hrabí, kosisk, lepáků, dřevěných lopat, vidlí, podávek a pohrabůvek. V domácnostech měly své místo necůlky, vařechy a kopistě, šáflíky, lopáře a šustáky. Z velkých kusů dřeva se dříve dlabaly ohromné kadlby na obilí a troky na paření prasat při zabijačkách. Nejenže veškeré chalupy bývaly ze dřeva, ale i krytina byla dřevěná – šindele. Jen šindelů se prý vyrábělo v Držkové statisíce ročně. Speciálním odvětví dřevovýroby bylo bednářské (máselnice, puténky, škopky, trečapy, soudky a lejty) a kolářské (loukoťové a jiné kola) umění.
V muzeu jsou k vidění téměř všechny nástroje, které se používaly k výrobě dřevěniny, a i hotové výrobky, které svědčí o důmyslnosti a zručnosti podomáckých výrobců v Držkové.
Expozice o zpracovávání ovoce a zemědělství
Tato expozice je vsoučasné době ve výstavbě. Měla by po svém dokončení vypovídat o zdejším těžkém životě Držkovjanů, jejich obživě a především o způsobech zpracování ovoce. Ovocnářství bylo v minulosti ve velké míře rozvinuto na celém Valašsku a ovoce tvořilo velkou část jídelníčku našich předků. Zpracovávalo se hned třemi způsoby - sušením, vařením a v poslední řade i pálením. Muzeum v Držkové disponuje exponáty dokumentující všechny tři tyto způsoby úpravy ovoce. Druhá část expozice bude, jak již bylo naznačeno, věnována zdejšímu zemědělství. A to především pěstování a zpracování obilí. Perlou mezi exponáty bude kompletní a funkční žentour, který si budou moci návštěvníci i roztočit. Ačkoliv bylo ještě před 80 lety v celé republice přes 150 tisíc žentourů, ten držkovský bude nyní zřejmě jedniný plně funkční na celé Moravě! K dalším lákadlům této části výstavy bude patřit mlátička, či dva fukary. Bude se teda zajisté na co těšit.